Nový příběh staré mokřadní louky u Řísnice

Třináctého listopadu 2021 se parta sedmnácti členů a příznivců ČSOP Vlašim vyzbrojena pilami, vidlemi, sirkami a hlavně holinami porvala s pořádnou hromadou náletů. Zablácení, mírně ohořelí, ale šťastní jsme misi splnili. Příběh tím ovšem teprve začíná.

Řísnické louky leží na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje. Jako zázrakem se tu zachoval komplex mokřadních a rašelinných luk nedotčený intenzivním zemědělským hospodařením ani odvodňováním. Na části lokality je i mechové rašeliniště s klasickými kopečky mechových polštářů. Louky jsou chráněny jako přírodní památka a evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000.

Roste tu celá řada vzácných rostlin: starček potoční (Tephroseris crispa), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata).

Každoroční péče o louky je nutná

Už řadu let spolupracujeme s vlastníky a Středočeským krajem na péči o tuto lokalitu, je součástí našeho Pozemkového spolku pro přírodu a památky Podblanicka. Letos se podařilo získat prostředky na péči o další navazující pozemky v ochranné zóně přírodní památky. Okrajovou část louky za hranicí přírodní památky už dlouho nikdo nekosil, proto zarostla hustým náletem rozličných dřevin, které se pomalu rozšiřují i do chráněné části louky.

Zarostlá louka před brigádou Na konci akce

Buď součástí příběhu

Po dohodě s vlastníky jsme se tedy pustili do práce a začali čistit zarostlou okrajovou část louky od náletů. Na mokřadních loukách, kde každou chvíli zapadnete do půl lítek do bahna mnoho techniky nevyužijete. Vše je třeba ručně (křovinořezem) pokosit, shrabat, odnosit, větve vyřezat, odnosit spálit. Takže lidí je potřeba hodně, nejen na likvidaci náletů, ale hlavně v létě v době senoseče. Pokud si chcete vyčistit hlavu při bohulibé práci nejen na této louce, přidejte se příště taky.

Chci se přihlásit jako dobrovolník a dostávat informace o brigádách

Budou tu i tůně

Navíc se podařilo získat evropskou dotaci z Operačního programu Životní prostředí, díky které můžeme v nově uvolněné části louky vytvořit několik nových tůní. Vznikne tak pestřejší škála stanovišť, kde si každý druh najde to svoje.